Český trh s pohonnými hmotami sužuje černý obchod

Kategorie: Články | | 01.06.2010 |

Češi platí za pohonné hmoty čím dál tím více a naše země se tak v rámci Evropy šplhá na úroveň států s nejvyššími prodejními cenami. Co všechno za tímto jevem stojí...? 

Nad současnou situací na českém trhu se zamýšlí odborník z expertního týmu, Tomáš Mikšovský, který říká: „tomu nerozumím…“

Na trhu motorových paliv je situace velmi vážná, přestože tradičně první tři měsíce v roce jsou každý rok velice slabé. K očekávanému mírnému nárůstu tržeb v sektoru individuální dopravy však nedošlo, a to především vlivem velmi tuhé a dlouhé zimy. Na spotřebě se též projevila vyšší cena pohonných hmot v důsledku zvýšení nepřímých daní - DPH a SD a také díky zvýšení podílu povinně přimíchávaných biosložek.

Česko se tak v rámci Evropy dostává na úroveň států s nejvyššími prodejními cenami pohonných hmot. Nejvíce se tento krok projevil v profesionální dopravě, která je přitom tahounem obchodu s pohonnými hmotami u čerpacích stanic. Mezinárodní dopravci přesunuli tankování do jiných zemí a podle statistik fleetových firem je pokles tankování na karty DKV a euroWAG v Česku 20%, zatímco například na Slovensku díky snížení spotřební daně zaznamenali provideři mezinárodních karetních systémů nárůst o 130%! Statistiky nezahrnují podíl přeshraniční individuální i firemní tankovací turistiky, která podle prodejců podél hranic (s výjimkou Německa) silně narůstá. Prodeje pohonných hmot a ostatního zboží a služeb jsou na každé čerpací stanici jako spojené nádoby a proto v současnosti stagnuje i prodej ostatního zboží.

Další ránu zasadili českému trhu s pohonnými hmotami podvodní obchodníci. Sféra černé ekonomiky narůstá do obřích rozměrů, podle odhadu expertů takto stát v současnosti přichází o cca 10 miliard Kč ročně. Černé dovozy, daňové machinace, pančování a prodeje nesprávného množství pohonných hmot, umožňují na čím dál tím větším počtu neznačkových čerpacích stanic, prodeje za podezřele nízké ceny, někdy dokonce nižší než jsou nákupní ceny velkých společností u jimi vlastněných rafinérií. Majitel sítě čerpacích stanic Robin Oil Jiří Zoubek dokonce přiznává meziroční pokles tržeb o 50%! Drobní poctiví prodejci řeší díky cenové deformaci trhu existenční problémy. V takové situaci (přes své přesvědčení o etice poctivého podnikání) pak pod tíhou okolností přijmou nabídku dodávky pohonných hmot za evidentně podvodnou cenu od dodavatele s nejasnou minulostí a možná jepičí budoucností, a proti své vůli se tak stávají součástí černého trhu. A karavany bezejmenných cisteren pendlujících mezi sklady u zahraničních rafinerií a čerpacími stanicemi se zahušťují. Státní aparát, navíc ještě otupený nejistotou provázející každé volební období, ve snaze alespoň omezit podvody, působí bezradným dojmem.

Státní úředníci se v obavě, že udělají chybu, schovávají za spleť často velice dvojznačných paragrafů. Podvodníkům nahrává kromě neefektivní nesoučinnosti státních institucí právě česká složitá a neprovázaná legislativa, takřka nulová vymožitelnost práva a možná i všudypřítomná plíživá „infekce“ zvaná korupce. Nevím, jak si mám vysvětlit nedávnou akci finančních úřadů, namířenou proti podvodům v oblasti distribuce pohonných hmot, která proběhla minulý měsíc na čerpacích stanicích. Místo aby se kontrolní orgány soustředily na podezřelé prodejce, marnily svůj čas a peníze daňových poplatníků na inspekcích především u značkových prodejců.

V tomto světle by byl úspěch, kdyby na trhu pohonných hmot a čerpacích stanic byl letošek v meziročním srovnání alespoň stagnační. Zákazníci méně tankují, méně nakupují ostatní zboží v shopech a přesouvají se k čerpacím stanicím s nejnižšími cenami. Tím mnohdy nevědomky podporují černou sféru ekonomiky a tímto způsobem se ve výsledku spolupodílejí na výši zadlužení státu.

Autor zamyšlení, Tomáš Mikšovský, je šéfredaktorem PETROLmagazínu, www.petrol.cz