Jak se dívají odborníci na krádeže v českých obchodech a stydí se za své češství?

Dříve se říkalo: „co Čech, to muzikant,“ a slavní čeští skladatelé nám uznání v zahraničí opravdu získávali. V posledních letech zviditelňují naši zemi v cizině, když pomineme výstřelky politiků, především hokejisté a fotbalisté. Pojmem však bohužel zůstávají také „nenechavé“ české ručičky. Bohaté zkušenosti s nimi měli hned po revoluci naši nejbližší sousedé, kteří speciálně proti českým lapkům vyvěšovali upozorňující tabule. Vypadá to, že vynalézavost českých zlodějů bohužel neslábne ani v posledních letech. Dokazuje to nedávná zpráva britské společnosti Centre for Retail Research, podle které se v České republice letos kradlo nejvíce z 21 sledovaných evropských zemí. Ztráty českých obchodníků tak meziročně vzrostly o 6,5% a z celkového obratu tvoří 1,47%.

Jak se na tuto problematiku dívají samotní obchodníci, jsme zjišťovali u odborníků z expertního týmu, kterých jsme se zeptali: Stydíte se občas v cizině, že patříte k Čechům a jaké jsou zkušenosti vaší společnosti s tímto „jevem?“

Stručně a výstižně se pro Retail Info vyjádřil Zdeněk Skála ze společnosti INCOMA/GfK, který řekl: „Myslím si, že krást se nemá. A za to, že jsem Čech, se nestydím.“ Tomáš Drtina ze stejné firmy INCOMA/GfK si nemyslí, že by se Češi v cizině chovali hůře než jiné národy. „ A více než před lety i v zahraničí utráceji, ať již při nákupech či za občerstvení a služby,“ dodává. Petr Tureček z Ce We Color cestuje poměrně často a v cizině se v žádném případě nestydí za to, že je Čech.

Určitý občasný stud, ovšem ne specificky kvůli tomuto jevu, přiznává Michal Štádler ze společnosti Tesco. Co se týče „boje“ proti krádežím, má Tesco podle Michala Štádlera účinné metody, jak se s nimi vyrovnat. Marek Mohyla ze společnosti Esennce.cz konstatuje, „že určitě není tato statistika nic, na co bychom mohli být hrdí,“ a dále říká: „jako e-shop nejsme tak ohroženi jako kamenné obchody. I když i u nás jsme se za dobu existence setkali s podvodným jednáním, stále se jedná spíše o velmi ojedinělé případy.“

Za své češství se rozhodně nestydí Monika Poláková z firmy JYSK. „Pouliční kriminalita, kapsáři a zloději jsou problémem všech velkých měst a vyspělých krajin. Jde spíše o otázku, jaká opatření přijmou konkrétní města/státy/policie v boji proti jejímu rozmáhání,“ říká pro Retail Info Monika Poláková. Co se týče ochrany firemních prodejen, používá JYSK různé druhy bezpečnostních kódů a v sociálně komplikovanějších oblastech pak fyzickou ostrahu, kamery a zrcadla.

David Bačovský z firmy Freeport Leisure říká: „jsem hrdý obyvatel této planety a také hrdý Čech. Když už se na tuto otázku podívám z geografického či národnostního pohledu, které národnosti kradou u nás, tak rozhodně není většina z ČR.“ Co se týče samotných krádeží v obchodě, David Bačovský přiznává, že i jejich společnost registruje o něco více případů než v loňském roce, ovšem zároveň se zvýšila i úspěšnost odhalování zlodějů. „Celkově jsou u nás škody způsobené zloději mnohem nižší než výše zmíněná čísla českých obchodníků, vyjadřují hodnotu 0,06% z celkových tržeb,“ uzavírá David Bačovský.

Za své češství se nestydí ani Anna Rumianová z firmy Electro World, která nám řekla: „tento průzkum jsem detailně neviděla, počet zemí ukazuje, že tam nejsou ani všichni členové EU. Je možné, že od nás na východ je situace ještě horší...” Electro World má podle Anny Rumianové dobře propracovaný security systém a jeho ztráty z celkového obratu se tak pohybují do 0,3%. Podobný pohled na věc má i Zdeněk Fekar ze společnosti Kanzelsberger, který se domnívá, že určitě nelze z 21 zemí dělat nějaké zásadní závěry. „ Ke každému podnikání patří i nějaká rizika a je na podnikatelích, jak se s nimi popasují,“ myslí si dále Zdeněk Fekar. A dále dodává: „samozřejmě se lapkové nevyhýbají ani naší branži. Děláme aktivně vše, co se dá a neustále zavádíme nové zabezpečovací prvky.“

Podle Jany Doležalové ze společnosti Pompo jsou zlaté české ručičky skutečně občas spíše na škodu. „Výsledek průzkumu není lichotivý a na národní hrdosti člověku moc nepřidá. V zahraničí vskutku nastávají situace, kdy se člověk za svoji národní příslušnost zastydí – viz řízky a pet lahve se šťávou v restauracích a podobné speciality, které asi z našich vzorců chování nějaký čas ještě nezmizí,“ zamýšlí se Jana Doležalová. Co se týče krádeží, tak prodejny Pompo běžně používají magnetické brány detekující odnášené zboží, kontrolní parabolická zrcadla a u hodně zatížených prodejen také kamerové systémy. Určitý přirozený pud je podle Jany Doležalové i v personálu, který se snaží ostřížím okem zákazníky kontrolovat. Ovšem zde ale vzniká problém, kdy přílišná či neopatrná dávka pozornosti začne zákazníky odrazovat. „Tento problém, kdy máte pocit, že Vás někdo sleduje sotva vstoupíte do prodejny, vnímám v mnoha českých obchodech. Jak ale plyne z průzkumu, můžeme si za to sami…“ uzavírá zamyšlení Jana Doležalová.

Jan Voldán ze společnosti SIKO Koupelny neví, jaký je rozdíl mezi Čechy a zbytkem Evropy, zda vedeme o „prsa,“ či máme jen těsný náskok. „Mám takový pocit, že v Češích je bohužel zakořeněn způsob myšlení z minulého režimu, kdy krást bylo naprosto normální a kdo nekradl, okrádal rodinu,“ říká Jan Voldán. Osobně je však velmi hrdý na to, že je Čech a v cizině nás jako „národ lapků“ podle jeho názoru rozhodně neberou. Zároveň ale Jan Voldán přiznává, „že pokud mám např. auto zaparkované v zahraničí mám menší strach že jej najdu, než když parkuji v Čechách.“ SIKO Koupelny mají také zkušenost s drobnými krádežemi a občasným nešvarem, s nímž firma bojuje, jsou podle Jana Voldána občasné krádeže vlastními zaměstnanci.

Co říci závěrem… Navzdory nelichotivé statistice nemáme podle odborníků z expertního týmu důvod, se za svoji příslušnost k České republice stydět. Vždyť rozhodně nejsme jediným národem, který se s podobným nešvarem občas potýká…

Fotografie