Nakupování se super-kamerou v zádech – jak to vidí odborníci z expertního týmu…
Kategorie: Články | Andrea Röszlerová | 29.03.2010 |
„Někdo se dívá…“ Stanou se „slídívá oka“ každodenní součástí našich životů? A je to tak správně? Kde přesně končí právo na intimitu a začíná právo na ochranu majetku? Je v pořádku, abychom se vstupem na půdu obchodu stali nedobrovolnými herci v sitcomu nazvaném „Nákupy se super-kamerou v zádech?“
Odpověď na tyto otázky rozhodně není jednoduchá, navzdory tomu, že se problém s narůstajícími krádežemi v obchodech tváří „černobíle.“
Jak začátkem března informovaly Lidové noviny, tak českých obchodním řetězcům dochází trpělivost s drzými zlodějíčky a hodlají proto v nejbližších týdnech zavést do svých provozoven super-kamery. Tato revoluční technologie umožní „nalepit“ se na zákazníka ihned po jeho vejití do obchodu a po celou dobu nákupu jej sledovat. Čeští obchodníci chtějí podle Lidových novin bojovat tímto způsobem s nárůstem krádeží. O největší část tržeb totiž čeští obchodníci přicházejí právě kvůli zlodějům. Česká republika tak nelichotivě vede žebříček celé Evropské unie.
Co si o tomto trendu myslíte vy? Jak vnímáte otázku efektivní kontroly zákazníků versus právo na soukromí?
Na to jsme se zeptali odborníků z expertního týmu.
„Kamery a sledování mi vadí ve veřejných prostorech – a těmi soukromé obchody nejsou,“ zamýšlí se nad otázkou Michal Charvát z agentury Ogilvy Action. Obchody si tak podle jeho názoru mohou zajišťovat ochranu před zloději jak chtějí. „Pokud to někomu vadí, ať chodí nakupovat jinam,“ pokračuje Michal Charvát a doplňuje ještě zajímavý postřeh: „jinou záležitostí by ovšem bylo, pokud by takové nahrávky unikly na veřejnost.“
Podle Steffena R. Sämanna ze společnosti Karlovarské minerální vody je zavedení super-kamer v kompetenci každého řetězce. „Nesmí se to však provést tajně, aby se zákazníci mohli rozhodnout, zda budou zmíněnou prodejnu navštěvovat či nikoliv,“ říká Steffen R. Sämann a dodává: „mě osobně by to nevadilo, protože sledovací systémy se staly v zájmu bezpečnosti součástí našich životů.“
Anna Rumianová ze společnosti Electro Word prozrazuje, že v jejich prodejnách jsou bezpečnostní kamery samozřejmostí. Co se však týče super-kamer, tak ty firma v nejbližší budoucnosti neplánuje.
Zdeněk Linhart ze společnosti Žabka se nediví, že pokud stávající preventivní systém proti krádežím v obchodech neplní efektivně svůj účel, je nutné hledat účinnější způsoby ochrany nejen majetku, ale i osob. „Naše prodejny jsou vybaveny kvalitním kamerovým systémem, který je on-line propojený s centrálou, což nám umožňuje sledovat veškerý pohyb na prodejně,“ prozrazuje Zdeněk Linhart s tím, že super-kamery zatím nejsou na pořadu dne.
Také podle Zdeňka Fekara ze společnosti Kanzelsberger jsou ztráty v maloobchodě velkým problémem. „Snažíme se držet krok s dobou a průběžně sledujeme veškeré novinky, nicméně o systém super-kamer se nijak zvlášť nezajímáme.“
Pavel Šercl z firmy KRAFT FOODS se obranným reakcím ze strany řetězců nediví a souhlasí s nimi.
"Nevěřím příliš v efektivitu opatření super-kamerami," říká Petr Morava ze společnosti ČEPOS a dodává: "právo na ochranu soukromí pro zloděje mi přijde amorální."
„Problém drzých zlodějíčků, kteří bez váhání ukradnou zboží z regálů a spoléhají na to, že je obsluha nedožene, jsme vyřešili před více jak rokem instalací kamer,“ komentuje otázky pro Retail Info Marian Polanský z řetězce Vitaland. Systém kamer si přitom Marian Polanský pochvaluje – počet krádeží díky nim výrazně klesl a ze strany samotných zákazníků žádné negativní reakce neproběhly.
Tomáš Mikšovský za společnost Petrol magazín uvádí, že provozovatele čerpacích stanic zatěžují spíše újezdy bez placení a také nebezpečí loupežného přepadení.Tomu je také přizpůsobena technologie kamerových systémů. A navzdory vysoké ceny sofistikovaných systémů se podle něj nedaří tento druh kriminality výrazněji omezit.
František Řiský ze společnosti BODYPHARM se podle svých slov stydí za to, že jsou v naší zemi vůbec důvody zavádět podobné systémy ke sledování zákazníků. Jako zásah do soukromí na veřejném místě kamery František Řiský rozhodně nevnímá.
V prodejnách společnosti JYSK jsou podle Moniky Polákové v chodu klasické kamery, o pořízení jejich super-moderních nástupců se zatím neuvažuje. Z morálního hlediska se Monika Poláková zamýšlí, že super-kamery sice na jedné straně narušují soukromí zákazníka, ovšem na straně druhé nahrazují tradiční sledování zákazníků zaměstnanci. „Navíc mohou být kamery vhodným nástrojem k analýze a vyhodnocování chování zákazníků a k pochopení stereotypů v průběhu nakupování.“
„Osobně jsem spíše pro větší právo na soukromí,“ odpovídá Jan Voldán ze společnosti SIKO Koupelny a pokračuje: „pokud by za mnou šmírovala nějaká „létající“ kamera a měl bych pocit, že mě ostraha vnímá jako zloděje – sebral bych se a šel pryč.“
Podobný pocit má i Petr Tureček z firmy CeWe Color, který říká: „osobně si myslím, že detailní špehování zákazníků kamerami bere lidem svobodu a já osobně bych do takto „špehovaných“ obchodů přestal chodit a ještě více bych začal pro své nákupy využívat internet.“
Zdeněk Skála ze společnosti INCOMA/GfK se domnívá, že je potřeba vyzkoušet si, o kolik je super-moderní systém efektivnější proti standardním stacionárním kamerám, protože jeho pořízení je rozhodně finančně náročné. „Co se týče práva na soukromí, nemám v maloobchodních prodejnách takový pocit soukromí a intimity, aby mi ho narušoval kamerový systém. Není jaksi co narušovat a skoro bych řekl, že toto bude pocit většiny nakupujících,“ dodává Zdeněk Skála.
Pořídit super-kamery či nikoliv? Názory odborníků z expertního týmu nejsou jednoznačné. Vedle nesporného důvodu z hlediska potřeby ochránit majetek, vadí řadě odborníků možnost zásadního překročení hranic osobní svobody. A právě její definice je velmi subjektivní…










