Nový zákon upravující chování řetězců je škodlivý - shodují se odborníci

Doslova lavinu komentářů již stačil „strhnout“ nedávno schválený zákon o významné tržní síle a jejím zneužití. Poslanci počátkem listopadu jeho přijetím přehlasovali veto prezidenta Václava Klause, podle něhož je zákon zcela nevhodným regulačním zásahem do vztahů mezi dodavateli a odběrateli na maloobchodním trhu. Řada odborníků již začala zákonu přezdívat „bič“ na řetězce. A jaké jsou základní výstupy tolik diskutovaného zákona z dílny ČSSD? Kontrola řetězců se bude podle zákona dotýkat výlučně prodeje potravinářských a zemědělských produktů. Zákon např. stanovuje, že za zboží musí řetězec zaplatit nejpozději do 30 dnů od jeho dodání. Výrobky pak nesmějí obchodní řetězce prodávat levněji, než za jakou cenu je nakoupily. Za porušení zákona budou hrozit až 10 milionové pokuty.

Nový zákon již kritizovali představitelé velké řady institucí, např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Vysoká škola ekonomická v Praze a mnozí další.

Nás tentokrát zajímalo, jak vidí přijetí zákona odborníci z expertního týmu. Zeptali jsme se jich: Jak hodnotíte nový zákon o významné tržní síle, který reguluje chování obchodních řetězců vůči dodavatelům? Považujete ho za prospěšný?

Odborníci se vzácně jednomyslně shodli na tom, že jakékoliv regulování trhu je nevhodné.

Podle Petra Turečka z Ce We Color již od hodně dávných dob v obchodě platí nabídka a poptávka. „Tyto dvě strany fungují tak dlouho proto, že se dají těžko obejít, udělit jim nějakou výjimku apod. Na jedné straně je někdo, kdo nabízí a dodává, a na druhé straně někdo, kdo odebírá a platí. Vždy bude někdo větší, menší, silnější, slabší, lepší, horší … a žádný zákon tento stav nezmění,“ myslí si Petr Tureček. Také Zdeněk Fekar ze společnosti Kanzelsberger se domnívá, že „jakákoli nadbytečná regulace spíše škodí, než prospívá.“

Svůj osobní názor sdělila Retail Info také Eva Vihanová z firmy JYSK. „Jakékoliv zasahování do dobrovolných – zdůrazňuji dobrovolných ( protože dodavatele nikdo nenutí do řetězců dodávat zboží a podpis smlouvy se rovná akceptaci podmínek) smluvních vztahů považuji já osobně za velmi škodlivé. Smluvní podmínky jsou totiž výsledkem dohody a vyjednávání obou stran. Zasahování do tohoto procesu může negativně ovlivnit přirozené fungování obchodních vztahů,“ řekla Eva Vihanová.

Ani Roman Kýr ze společnosti Henkel si nemyslí, že by měl existovat zákon regulující obchod, protože obchod se regulovat nedá. Roman Kýr dodává, že „už teď je jasné, že regulace se velmi lehce obejde, neboť spolupráci si nelze vynutit.“

Tomáš Mikšovský ze společnosti Petrol media pro Retail Info řekl, že „ současná samoregulace trhu díky obrovské konkurenci funguje dobře – výjimkou je sezónně se projevující pro trh nezdravé a neseriozní cenové dumpování. Domnívám se, že jedním z důsledků kontroverzního zákona by byla umělá deformace tržního prostředí v oblasti retailu. Bylo by lepší podpořit dotačně či dovozními restrikcemi výrobce, kterých se navrhovaná regulace bezprostředně týká.“

Odborníci z expertního týmu nám také řekli své na otázku: Jaké podle vás budou dopady nového zákona v praxi?

Petr Tureček z Ce We Color si nedovede fungování zákona v praxi ani představit. Jan Voldán za SIKO Koupelny říká: „Uvidíme, může mít negativní dopady na dodavatelsko-odběratelské vztahy. A nebo vše může proběhnout jako v sousedním Slovensku, kde platí tento zákon od začátku roku a již se uvažuje o jeho novelizaci.“

Podle Zdeňka Fekara ze společnosti Kanzelsberger jak už to u podobných zákonů bývá, domnělé efekty zamýšlené zákonodárci se pravděpodobně nenaplní. „Firmy si vždy najdou cestu, jak naplnit zákon a přitom dosáhnout svých cílů,“ myslí si Zdeněk Fekar.

Tomáš Mikšovský z Petrol media vidí jeden z krajních důsledků fungování zákona následovně: „maloobchodní řetězce „obrátí“ svoji sílu na dodavatele v zahraničí – distribuce čehokoliv napříč celou Evropou je totiž dnes již zcela normální. Dotčení dodavatelé pak místo nízké ceny za celkem jistý odbyt budou muset řešit samotný problém odbytu. Naopak pokud by se dostalo přímé podpory dodavatelům v prvovýrobě, pak by odpadly návrhy na pokřivení fungujících tržních vztahů,“ uzavírá Tomáš Mikšovský.

Z předchozích myšlenek a informací vyplývá jediné, schválený zákon naráží v praxi na opravdu velkou hradbu protiargumentů o jeho „neprospěšnosti“ a „zbytečnosti.“ Vše další ukáže budoucí praxe.

Fotografie