Petr Bendl: K prioritám patří podpora kvalitních potravin

„Mezi mé priority rozhodně patří podpora kvalitních potravin, to je důležité pro spotřebitele, ale stejně tak i pro výrobce,“ říká v rozhovoru pro Retail Info Plus Ing. Petr Bendl, nový ministr zemědělství ČR.

Přes svůj název má Ministerstvo zemědělství ve své kompetenci kromě prvovýroby také výrobu potravinářskou. Jak byste zhodnotil stav potravinářského průmyslu v České republice na sklonku roku 2011?

Potravinářský průmysl prošel obdobím hospodářské a finanční krize stejně jako ostatní obory zpracovatelského průmyslu. Propad produkce potravin registrovaný zejména v roce 2009 nebyl ve srovnání s průmyslovým sektorem tak významný. V současné době však místo očekávaného růstu potravinářské produkce stojíme před další složitou etapou, která může přinést negativní ekonomické a strukturální jevy v sektoru. Nepříznivý trend souvisí i s cenovým vývojem, když ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku, nekopírovaly vývoj cen agrárních komodit anebo dokonce poklesly. Pro lepší postavení českých výrobků na trzích EU je hlavním předpokladem snížení nákladů a zvýšení efektivity. Záporné saldo zahraničního obchodu s potravinami není pro otevřenou ekonomiku, jakou je ta česká nic negativního. Potravinářský průmysl by svou výkonnost měl spíš než na vývozu surovin zakládat na vývozu vysoce jakostních potravin.

Jaké priority si ministerstvo klade právě pro oblast potravinářské výroby?

Mezi mé priority rozhodně patří podpora kvalitních potravin, to je důležité pro spotřebitele, ale stejně tak i pro výrobce. Kvalitní potraviny s vysokou přidanou hodnotou mají větší šanci na úspěch i na evropských a vůbec zahraničních trzích. V tomto kontextu je stále velmi důležitý projekt Klasa, který se primárně zaměřuje na podporu a propagaci kvalitních potravinářských výrobků. Příznivé odezvy na tuto značku máme nejenom od spotřebitelů, kdy veřejné průzkumy dlouhodobě potvrzují znalost a zájem o výrobky označené tímto logem, ale i od výrobců. Ti vyzdvihují, že udělení značky pro ně funguje jako dobrá reklama. 

Samozřejmě potřebné je také zajistit informační kampaň pro potravinářské výrobky s přidanou hodnotou v jednotlivých krajích České republiky. Na to se zaměřuje projekt Regionální potravina, který existuje už dva roky. Projekt zdůrazňuje hlavně místní původ, podporuje malé a střední podniky a vyšší podíl tradičních tuzemských surovin. I přes nepříznivý výhled v oblasti rozpočtu počítá Ministerstvo zemědělství s pokračováním jak programu Klasa, tak projektu Regionální potravina i v následujícím období. Potravinářský sektor bude i v budoucnosti zpracovávat rozhodující část tuzemské agrární produkce. Podmínkou pro zajištění těchto cílů je konkurenceschopný tuzemský potravinářský sektor. Dlouhodobě naše koncepce směřuje k odstranění slabých míst, zejména k podpoře modernizace potravinářských výrob a posílení marketingu potravinářských výrobků a nápojů.

Potravináři se občas cítí na okraji zájmu. Je to podle Vás oprávněný pocit? Pokud ano, jaké kroky chystáte pro zlepšení této situace?

Potravinářský sektor je velice důležitý, tak to cítím já, obyvatelé České republiky a samozřejmě i Ministerstvo zemědělství. Určitě to tedy nevnímám jako nějakou okrajovou záležitost. Naopak, již zmíněné projekty Klasa a Regionální potravina jsou toho důkazem. V rámci přímé podpory formou dotací je cílem Ministerstva zemědělství zachovat a pokračovat v Národním dotačním programu 13, který podporuje modernizaci při zpracování zemědělských produktů v potravinářských a krmivářských podnicích.

I přes obtížnou rozpočtovou situaci předpokládáme, že ho spustíme v roce 2012, tedy, že uvolníme peníze pro tuto konkrétní oblast. Pro zajímavost, v rámci tohoto programu 13, jsme do sektoru potravinářské výroby investovali v letech 2005- 2011 celkem 1,46 miliardy korun. Další část finanční podpory získávají potravinářské podniky z evropských peněz, prostřednictvím Programu rozvoje venkova na období 2007-2013.

Moderní trendy směřují ke kvalitnějšímu zpracování zemědělské produkce a výrobkům s vysokou přidanou hodnotou. Právě v této oblasti je postavení potravinářského sektoru nezastupitelné, a právě proto sem míří hlavní část podpory z prostředků EU i našeho státního rozpočtu. Považuji za naprostou samozřejmost, že budu o situaci v potravinářském sektoru, jednat se zástupci Potravinářské komory ČR, dalšími organizacemi a také představiteli konkrétních firem.

Jaké plánuje ministerstvo další kroky v podpoře tuzemské potravinářské produkce, resp. jaká bude v příštím roce podpora značky kvality Klasa a jak bude pokračovat Regionální potravina?

Značky Klasa i Regionální potravina se osvědčily, máme zprávy, že po zboží, které získalo certifi kát, je mnohem vyšší poptávka. V současné době probíhají výběrová řízení na agentury, které budou zajišťovat prezentaci, podporu a propagaci výrobků se značkou Klasa a Regionální potravina v letech 2012 – 2013.

V jakém poměru, resp. jakými částkami, budou značky v příštím roce mediálně podpořeny?

Kolik peněz půjde na zmíněné projekty, závisí na možnostech státního rozpočtu, který se bude teprve schvalovat. Určité návrhy v této věci již existují, nicméně konečná diskuse na Ministerstvu zemědělství, respektive v Poslanecké sněmovně Parlamentu nás teprve čeká. Na propagaci značky Klasa v roce 2012 se předpokládá zhruba 200 milionů korun. U Regionální potraviny se počítá pro rok 2012 s částkou 50 milionů korun.

Má ministerstvo k dispozici data z výzkumu trhu, který by například zjišťoval, jak spotřebitelé obě značky kvality vnímají a zda si značky vzájemně „nekanibalizují“?

Ministerstvo má k dispozici data z výzkumu, který v říjnu 2010 dělala společnost STEM/MARK mezi běžnou populací. Vyplynulo z něj, že značku Klasa znalo 92 % dotázaných, o Regionální potravině slyšelo 15 % účastníků průzkumu. Tento výsledek považuji za úspěch, je z něj totiž jasně patrné, že lidé se o kvalitu potravin zajímají. Určitě nehrozí, že by se obě značky vzájemně rušily, nebo, jak říkáte Vy, že by na sobě „kanibalizovaly“.

Regionální potravina je zaměřená na malé a střední výrobce, kteří by jinak většinou jen obtížně pronikali na trh mimo svůj region a u kterých je jednoznačná vazba výroby, zpracování, surovin a související činnosti k danému regionu. Udělení certifi kátu je pro ně dobrá reklama, která jejich výrobky zviditelní i mimo nejbližší okolí jejich podniku. Klasu získávají výrobci, kteří často prodávají své zboží na celém území České republiky. U těchto výrobků je rozhodujícím faktorem nadstandardní kvalita, nikoli původ a vazba k regionu.

Bude ministerstvo podporovat obě značky také na potravinářském veletrhu Salima?

Státní zemědělský intervenční fond, který v příštím roce administruje obě značky, předběžně počítá na veletrhu Salima 2012 s výstavní expozicí propagující Klasu. O prezentaci značky Regionální potravina v současné době jednají zástupci fondu s dalšími zainteresovanými stranami. Ministerstvo zemědělství na veletrhu Salima uspořádá mezinárodní konferenci tzv. Food forum za účasti evropských ministrů zemědělství a dalších význačných osobností. Budou diskutovat o tom, jak zajistit produkci i kvalitu potravin a rozvoj lokálních a regionálních trhů. Mezinárodní zkušenosti budou jistě přínosné i pro naše potravinářské podnikatele.

Které další projekty spojené s potravinářskými výrobky bude Ministerstvo zemědělství v příštím roce podporovat?

Je to například propagační kampaň Ryba domácí, kterou spolufi nancuje Evropský rybářský fond. Cílem kampaně je podpořit spotřebu sladkovodních ryb a výrobků z nich. Projekt se ale nesnaží jen navrátit rybím produktům jejich místo v běžném jídelníčku. Podporuje zájem veřejnosti o produkty rybolovu a akvakultury. Pozitivní dopady projektu se projeví nejen ve zlepšení zdravotního stavu obyvatel, ale také v rozvoji ekonomického růstu, posílení konkurenceschopnosti a zachování úrovně zaměstnanosti v rybářství.

Ministerstvo zemědělství přepokládá pokračování kampaně i v letech 2012 – 2015. Můžeme se dokonce pochlubit, že Evropská komise uvedla Rybu domácí jako vzorový úspěšný projekt rozvoje nových trhů s pozitivním dopadem na celé odvětví rybářství v České republice. Ministerstvo zemědělství v září příštího roku zorganizuje už 8. ročník informační akce pro spotřebitele „Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství“. Zájemci se budou moci zúčastnit dnů otevřených dveří na ekofarmách a ve výrobnách biopotravin, biodožínek, biojarmarků, ochutnávek biopotravin. Tyto akce přispívají k propagaci a prodeji regionálních biopotravin a pomáhají farmářům i výrobcům biopotravin navázat přímý kontakt se zákazníky. Letos se konalo zhruba 50 akcí po celé republice, takže si každý mohl najít tu svou.

Jaký je Váš názor na „hranolkovou daň“, která vstoupila 1. září v platnost v Maďarsku, nebo obdobný zákon, který začal platit v Dánsku? Mají se výrobci a dodavatelé v České republice obávat také podobné legislativy?

Tuto speciální spotřební daň má například Maďarsko, Rumunsko, Dánsko a plánují ji zavést některé další státy. Podle Evropské federace potravinářského a nápojového průmyslu je „hranolková daň“ diskriminační a například na boj s obezitou nemá vliv. Ani já nejsem zastáncem této daně. Souhlasím s tím, že takovéto nástroje povedou ke snižování konkurenceschopnosti. Místo rozdělování potravin na zdravé a nezdravé, vidím řešení v propagaci zdravého životního stylu, v míře a způsobu konzumace potravin a samozřejmě hledání způsobů, jak se obezity vyvarovat.

Eva Klánová

....Tento i další články si můžete přečíst v časopise Retail Info Plus ZDE!

Fotografie